Inkluzivní vzdělávání představuje moderní směr ve vzdělávací politice a praxi, který klade důraz na zajištění rovných příležitostí pro všechny žáky bez ohledu na jejich individuální potřeby, schopnosti, sociální zázemí nebo zdravotní stav. Tento přístup vychází z principu, že každý žák má právo být plnohodnotným členem běžné školní třídy a participovat na vzdělávacím procesu spolu se svými vrstevníky. Inkluzivní vzdělávání je často stavěno do kontrastu vůči segregaci, kdy jsou děti se speciálními vzdělávacími potřebami vyčleňovány do speciálních školských zařízení. Hlavním cílem inkluze je zamezit diskriminaci, zvýšit sociální soudržnost a umožnit dětem rozvíjet se v přirozeném sociálním a kulturním prostředí.
Základním kamenem úspěšného inkluzivního vzdělávání je individualizace přístupu. To znamená, že učitelé a další pedagogičtí pracovníci adaptují metody výuky, hodnocení i organizační formy výuky tak, aby reflektovaly široké spektrum potřeb žáků. V praxi to může zahrnovat například využívání speciálních didaktických pomůcek, spolupráci s asistenty pedagoga, vytvoření podpůrného týmu složeného z psychologů, speciálních pedagogů a dalších odborníků, nebo uplatňování flexibilního přístupu k plnění školních povinností. Důležitou součástí inkluzivního prostředí je také budování pozitivního klimatu třídy a prevence sociálního vyloučení, šikany a předsudků.
Význam inkluzivního vzdělávání je podložen rozsáhlými mezinárodními dokumenty a vědeckými studiemi, které potvrzují, že inkluze má nejen pozitivní dopad na osoby se speciálními vzdělávacími potřebami, ale i na celou školní komunitu. Podněcuje vzájemnou toleranci, empatii a sociální dovednosti u všech žáků; dále zvyšuje akademické výstupy zejména díky rozmanitosti přístupů a podnětů, která je přínosná pro najití vhodného tempa rozvoje každého jednotlivce. Úspěšná inkluze však předpokládá nejen změnu přístupu ve vzdělávání, ale i širší transformaci společnosti směrem k otevřenosti, respektu a uznávání rozmanitosti. Inkluzivní vzdělávání tedy není pouze otázkou školské politiky, ale i zásadním krokem k demokratizaci a humanizaci celé společnosti.
PhDr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)