Výukový styl je způsob, kterým jednotlivci přijímají a zpracovávají informace a nové dovednosti. Vzdělávací teorie rozlišují různé výukové styly, přičemž některé modely zahrnují vizuální (prostřednictvím vidění), auditivní (prostřednictvím sluchu) a kinestetické (prostřednictvím pohybu a doteku) styly učení. Pochopení toho, jak jednotlivci nejlépe přijímají informace, může být pro učitele a lektory klíčové pro optimalizaci výukového procesu.
Vizuální styl učení preferují ti, kteří se učí lépe, když informace jsou prezentovány vizuálně, například formou map, grafů, diagramů nebo prezentací. Tyto osoby mají obecně dobrou prostorovou a vizuální představivost a jsou schopny si informace lépe zapamatovat, když jsou podány ve formě obrázků nebo jako psaný text. Auditivní učení je zase založeno na poslechu a diskusi. Auditivní učeníci mají obvykle dobré jazykové schopnosti, jsou schopni mluvit o nových tématech a absorbují informace efektivněji, když je slyší, než když je čtou.
Kinestetický styl učení je charakteristický tím, že jedinec se nejlépe učí prostřednictvím pohybu, manipulace s objekty a praktické činnosti. Kinestetický učenec preferuje „učení tělem“ a dosahuje nejlepších výsledků, když je zapojen do aktivit, kde může věci „prozkoumat“ fyzicky. Kromě těchto hlavních stylů učení existují i další, jako je čtenářský a psaný styl, kde jednotlivci preferují zpracování informací prostřednictvím psaného slova, čtení a psaní poznámek.
Je důležité si uvědomit, že klasifikace výukových stylů není absolutní a že většina lidí používá kombinaci různých stylů učení. Tato poznání jsou využívána v pedagogické praxi k navrhování výukových plánů, které se snaží oslovit různé výukové styly a umožnit tak každému žákovi dosáhnout jeho nebo jejího maximálního potenciálu. Přizpůsobení výuky různým stylům učení může zvýšit angažovanost studentů a zlepšit výsledky učení.
Mgr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)