Vzdělávací systém v České republice je založen na principu povinného školství, které začíná obvykle v šesti letech a trvá devět let. Zahrnuje předškolní vzdělávání, primární (základní škola), sekundární (střední škola) a terciární vzdělávání (vysoké školy a univerzity). Všechny úrovně školství jsou regulovány Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, které vypracovává a aktualizuje vzdělávací programy a standardy.
Předškolní vzdělávání je poskytováno dětem obvykle ve věku od tří do šesti let v mateřských školách. Není povinné, ale představuje důležitou přípravu na vstup do základní školy. Základní vzdělávání trvá devět let a je rozděleno do dvou stupňů. První stupeň (1. až 5. třída) je zaměřen na základní vzdělávací obsah, zatímco druhý stupeň (6. až 9. třída) nabízí širší spektrum předmětů a zavádí žáky do různých oblastí znalostí. Úspěšné absolvování základní školy je zakončeno závěrečnými zkouškami, tzv. monitorovými testy.
Po dokončení základního vzdělání mají studenti možnost pokračovat ve studiu na střední škole, která může být gymnázium s přípravou na vysokoškolské studium, střední odborná škola nebo učiliště s možností získání výučního listu v různých oborech. Střední vzdělání končí maturitní zkouškou, jež otevírá dveře k dalšímu studiu na vysokých školách, které nabízejí bakalářské, magisterské a doktorské programy. Terciární vzdělávání je v České republice velmi ceněno a univerzity jako Univerzita Karlova v Praze nebo České vysoké učení technické v Praze mají dlouhou historii a mezinárodní reputaci.
Vzdělávací systém v České republice klade důraz na rovný přístup ke vzdělání, rozvoj kritického myšlení a přípravu studentů pro jejich budoucí kariéru a občanský život. V posledních letech se objevují snahy o inovaci a digitalizaci vzdělávání, což je reakcí na rychle se měnící požadavky moderní společnosti a pracovního trhu.
Mgr. Pavel Bartoš, LL.M., DBA (Evropská akademie vzdělávání / European Academy of education)